ZOO POD KOPCEM

www.lerl.info/parrots

Aktuálně

14.11.2017
Všechna mláďata žaků jsou již ve svých domovech.


Články

Zooblog

Vtipy o papoušcích

18. července 2005

Kohn si koupí mluvícího papouška, který se umí modlit hebrejsky. Rozhlásí to po městě a hned se uzavírají sázky a stanoví termín, kdy bude předvádět svou šikovnost. V den D však papoušek nevydá ani hlásku a naštvaný Kohn přijde o spoustu peněz. A tak hledá pušku, že papouška zastřelí. V tom papoušek promluví: „Kohn, neblázněj a počkaj, vědí jaký kurz bude na mě příští týden?“


Muž koupil papouška a doma povídá:
- na dražbe jsem za něho dal 10 000 korun. Patnáct dalších ho chtělo koupit, ale cena je odradila...a ani vlastně nevim jestli umí mluvit...
- jestli umí? zavříská papoušek. - A kdo myslíš, že tak přihazoval?


Na policejní stanici zvoní telefon, policajt ho zvedne a ze sluchátka se ozve:
Dobrý den. Prosím vás, okamžitě přijeďte! K nám se vloupala kočka!!!
Ale paní, to nebude tak zlé.
Jaká paní? Vy idiote! Tady papoušek!


Jeden kouzelník pracoval na rekreační lodi a jelikož se publikum měnilo, mohl opakovat tytéž triky pořád dokola. Měl však jeden problém: Kapitánův papoušek viděl ta kouzla už tolikrát, že už pochopil, v čem spočívají všechny ty triky, a začal narušovat show tím, že je prozrazoval.
Křičel například: "Podívejte - to není ten samý klobouk.
Pozor - má pod stolem schované květiny.
Cha - všechny karty jsou esa."
Kouzelník zuřil, ale nemohl proti tomu nic dělat, protože papoušek patřil kapitánovi. Jednou však došlo k nehodě a loď se potopila. Kouzelník se zachránil na kusu prkna, ale zjistil, že spolu s ním pluje na prkně i papoušek. Dívali se jeden na druhého, ale nepromluvili spolu ani slovo. Přešly tak tři dny a čtvrtého dne papoušek jako první promluvil: "O.K. vzdávám to. Nemůžu na to přijít. Kam jsi tu loď schoval?"


Skot cestuje s papouškem. Na celnici mu celník říká: "Clo se neplatí pouze za vycpaná zvířata." Skot přemýšlí, papoušek se na něj podívá a vřískne: "Nedělej hovadiny a zaplať!"


Chlápek usedá v letadle a zjistí, že na vedlejším sedadle je v popruhách velký papoušek. Protože proti ptákům nic nemá, jen zakroutí hlavou. Po startu obchází letuška cestující. Chlápek ji požádá o kafe a papoušek za ní volá:
"A mně přines panáka, krávo!"
Letuška je sice mírně rozhozená, ale papouškovi přinese panáka whisky. Zapomněla ale na kafe. Tak ji chlápek prosí znovu. Papoušek mezi tím obrátil svoji sklenici do sebe a zařval:
"Eště jednoho, ty slepice!"
Letuška už je docela vytočená, ale zase přinese papouškovi panáka. Jenže zase zapomněla na to kafe. Chlápek si říká, že tedy zkusí papouškův přístup:
"Už dvakrát jsem ti říkal o kafe. Tak se seber a koukej ho přinést, nebo schytáš pár facek!"
Za chvilku se objevili dva vysocí stevardi, popadli chlápka i papouška, odvlekli je k nouzovému východu, otevřeli propadlo a vyhodili je ven. Jak vypadli z letadla, papoušek říká chlapovi:
"Teda, na někoho, kdo neumí lítat, ti to dost kecá!"


Starší paní si kupuje papouška a říká:
- Tak co ty hlupáčku umíš mluvit?
Papoušek:
- A co ty čarodějnice umíš lítat?


David dostal k narozeninám papouška. Dospělého, s příšerným chováním a ještě horším slovníkem. Každé druhé slovo bylo sprosté. Ta slova, která nebyla sprostá, byla alespoň urážlivá. David se snažil papoucha převychovat, neustále na něj vlídně hovořil, hrál mu jemnou hudbu, dělal všechno, co ho jen napadlo, aby mu dal dobrý příklad. Nic nepomáhalo. Řval na papoucha a papouch na něj řval nazpátek. Třásl jím
ale to papoucha jen rozčílilo a byl ještě sprostší. Nakonec papoucha v největším zoufalství strčil do mrazáku.
Nějakou chvíli se ozývalo kvičení, kopání a křik. Pak vše ztichlo a půl minuty bylo ticho. David se vyděsil, že se papouchovi něco stalo a rychle otevřel dveře. Papouch pokorně vystoupil z mrazáku, vkráčel do Davidových nastavených rukou a řekl: "Domnívám se, že jsem vás patrně urazil svým neomaleným jazykem a akcemi. Budu usilovat o to, abych to napravil. Je mi to opravdu líto a prosím o odpuštěni." David užasl nad tou změnou ptákova chováni a chystal se zeptat, co zapříčinilo tu dramatickou změnu, když tu pták pokračoval: "A mohu se zeptat, co provedlo kuře?"


V prodejně Zverimexu se ptá zákazník prodavače:
"Umí ten papoušek mluvit?"
"Jasně."
"A kolik tedy stojí?"
"To si s ním dohodnete sám, ne?"


Mladší žena přijde do prodejny se zvířaty, že by chtěla nějakýho papouška.
Prodavač jí povídá:
"Paní, máme tady jenom jednoho, ale je hrozně sprostej, protože byl 3 roky v bordelu."
Ženská říká, že jí to nevadí a tak si ho koupí. Přijdou domů a papoušek říká:
"Aaa, novej bordel, to neznám!“
"Papoušku, to není bordel, ale tvůj nový domov."
Ve dvě odpoledne se vrátěj dvě dcery ze školy.
"Aaa, nový kurvy, ty neznám!".
"Papoušku, to nejsou kurvy, ale naše dcery."
V šest přijde manžel z práce a papoušek povídá:
"No konečně někdo známej, nazdar Karle!!!"


Policista jde po ulici a najednou vidí na jednom balkóně v kleci papouška. Jak tak kouká, papoušek vyhrkne: "Ty krrrretéééne!" Policista uraženě odejde. Druhý den vykonává svou pochůzku, vidí papouška a ten opět vyhrkne: "Ty krrrretéééne!" Policista se naštve a dá majiteli ultimátum: Buď náprava, nebo papouška utratit. Třetí den jde okolo a nic se neděje. Zajde za roh a zase se vrátí a kouká na papouška. Ten však povídá: "Však ty víš!"


Chlápek má papouška a ten je strašne sprostej. Jednou chce udělat na ženskou dobrej dojem, tak mu uváže na každou nohu provázek a povídá mu: „Jozef, když ti zatáhnu za tenhle provázek, tak řekneš „Dobrý den“, a když zatáhnu za tenhle, tak řekneš „Můj pán je dobrý pán“. Tak milej papoušek že jako jo. Jednou si ten chlápek ženskou opravdu přivede, a ona hned k papouchovi, a že proč jako má ty provázky na nohou. Zatáhne za jeden a papoušek povídá: „Dobrý den!“ Zatáhne za druhej a papoušek zase: „Můj pán je dobrý pán“. Tak ona se zeptá: „A co když zatáhnu za oba?“ A papoušek rychle odpoví: „To spadnu, ty krávo!“


Přijde černoch do obchodu s papouškem na rameni a prodavačka se ho ptá „Ten je krásný, odkud ho máte?“ „Z Afriky, je jich tam spousta“ odpoví papoušek.


Žena přijde ke knězi a říká mu: "Otče mám problém. Doma mám dva papoušky - samičky, a ty pořád opakují jednu a tutéž větu. "Jakou větu?" táže se kněz. No, říkají: "Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?" "To je ale obscénní.", vykřikne kněz. Pak se ale zamyslí a povídá: "Možná že bych věděl o něčem, co by Váš problém mohlo vyřešit. Doma mám dva papoušky, samečky, které jsem naučil modlit se a číst bibli. Přineste své papoušky ke mne domů, dáme je do klece k Francisovi a Bobovi a ti naučí ty dvě Vaše nezbednice zbožnosti a modlitbám. Pak jistě přestanou opakovat tu frázi." "Děkuji Vám, Otče. Tohle by skutečně mohlo pomoci." odpoví žena. Příští den přinese své dvě papoušice ke knězi domů. Když vstoupí do domu, skutečně uvidí dva papoušky v kleci, jak drží růženec a modlí se. Žena s nadšením přistoupí ke kleci a vpustí do ní své dvě papoušice. Po několika minutách se z klece unisono ozve: "Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?" Místností se rozhostí napjaté ticho. Pak se jeden šokovaný papoušek podívá na druhého a povídá: "Odlož růženec Franku, naše modlitby byly vyslyšeny."


Chlap má papouška, který umí říct jenom "Komunisti svině!". Má přijít důležitá návštěva. Chlap se bojí, že papouška uslyší a jeho zavřou, proto ho strčí do ledničky.
Když návštěva odejde, vyndá papouška z ledničky a ten začne:
"Komunisti hodný hoši, komunisti hodný hoši!".
Chlap kroutí hlavou a říká:
"Vždyť jsi jim tak nadával, proč je teď chválíš?"
A papoušek na to:
"Sibiř naučí, Sibiř naučí!"


Tři dospělí synové opustili rodný dům, každý si zařídil svoje bydlení a žil po svém. Když se jednou po letech všichni tři sešli, probírali mezi sebou, kdo dal matce jaký dárek.
První syn se pochlubil: „Já jsem matce postavil velký dům.“
Druhý syn řekl: „To já jsem matce koupil mercedes i s vlastním řidičem.“
Třetí se pousmál a řekl: „Oba dva jsem vás přetrumfnul. Pamatujete se, jak moc ráda četla matka z Bible? A víte jistě, že už dost špatně vidí, že? Poslal jsem jí velice zvláštního papouška, který umí recitovat celou Bibli zpaměti. Staršovstvo v kostele ho to učilo celých dvanáct let. Je jediný svého druhu, který něco takového umí. Matce nyní postačí, když zadá knihu a verš, a papoušek jí ho přednese.“
Brzy nato jim matka rozeslala děkovné dopisy.
„Miltone,“ stálo v prvním dopise, „ten dům je tak zbytečně veliký. Žiju stejně jenom v jednom pokoji, ale uklízet musím celý dům.“
„Geralde,“ napsala druhému synovi, „už jsem moc stará na cestování. Většinu času trávím doma, takže ten mercedes skoro nevyužiju. A navíc: ten řidič – to je hrozný protiva.“
„Nejdražší Donalde,“ stálo ve třetím dopise, „ty jsi nejpřesněji odhadl, co má tvá matka opravdu ráda. To kuře chutnalo báječně.“


Zloděj se vloupá do bytu. Začne prohledávat šuplíky, když v tom slyší:
"Ježíš tě vidí!"
Zloděj se lekne a jde prohledávat do druhého pokoje, tam zase slyší:
"Ježíš tě vidí!"
Znovu se lekne a jde do kuchyně. Tam sedí v kleci papoušek a říká:
"Ježíš tě vidí!"
Zloději se uleví a začne se smát:
"Tak ty se jmenuješ Ježíš, jo? To je ale blbé jméno!"
A papoušek odpoví:
"Ne, ne. Já jsem Mojžíš! Ježíš je ten pitbull za tebou!"


Chlap má papouška alkoholika a když přijde domů, papoušek je vždycky ožralej. Tak chlap mu povídá: Jestli se aj zítra ožereš, tak tě zmlátím. Papoušek říká: Jasně, už nikdy nebudu chlastat. Samozřejmě chlap druhý den přijde domů a papoušek úplně namol, chlap ho zmlátí. Jest-li se zase ožereš, tak tě zmlátím. Samozřejmě, papoušek slíbí: Už nikdy nebudu chlastat, ale chlap přijde domů z práce papoušek je zase namol. Zmlátí papouška a říká: jest-li se ještě jednou ožereš, tak ti oškubu všechno peří. Tak papoušek přikývne, že už nikdy nebude chlastat. Chlap se vrátí z práce a papoušek sedí ožralej v hrnci s horkou vodou, škube si peří a říká: Seru na peří, seru na peří.


Mladá želvička se drápe na velký strom. Opatrně se posouvá kousek po kousku v zvrásněné kůře stromu. Po hodině úsilí se dostane k první větvi, doleze do půlky větve a skočí dolů, mávaje předními nožkami. Spadne do trávy a hned se zase vydá ke stromu a nahoru. Když to zopakuje potřetí, jeden ze dvou ptáků, sedících o větev výše, povídá smutně druhému: "Drahoušku, myslím, že je načase abychom našemu malému řekli, že je adoptovaný..."


Zooblog