ZOO POD KOPCEM

www.lerl.info/parrots

Aktuálně

6.8.2017
Právě dokrmujeme:
3 mláďata žaků


Články

Zooblog

Ptačí tsunami

2. srpna 2015

I řekl Bůh: „Ať se vody zahemží množstvím živočichů a nad zemí pod nebeskou oblohou ať létají ptáci!“ Bůh tedy stvořil velké mořské obludy a všemožné druhy čilých živočichů, jimiž se zahemžily vody, i všemožné druhy okřídlených ptáků. A Bůh viděl, že je to dobré. Požehnal jim a řekl: „Ploďte a množte se a naplňte vody v mořích; také ptáci ať se rozmnožují na zemi.“

Kde ten příběh ti moji slyšeli, nevím, já jim před spaním předčítat nechodím, ale evidentně to letos vzali za své. Jako první se vyklubali tři mníšci. Protože jsou takoví komunitní a bydlí na jedné velké hromadě, v jejich případě obligátní „mater semper certa est“ neplatí, neb si všechny matky snesly vejce na jednu hromadu a pak to najednou vylíhly.

zelená čtyřčata

Můra se Zuzanem se nenechali zahanbit, Můra snesla svá obvyklá čtyři vejce a do jednoho je přetavila na růžové ochmýřené soplíky. Což je teda jejich rekordní počet, doposud měli nejvíc trojčata.

Můrata jsou kolektivní, furt se na sebe lepí a shání se do hejna. Dokud nedojde na žrádlo teda, to pak vypukne sestrovražedný boj. Uřvaný jsou po mamince. Tři už chtějí spát a jsou zalezlý v budce, jedna ještě sedí na misce a futruje se a všechny na střídačku ječej: „Kde sí? Poď sem!“ „Nahoře, eště žeru!“ „Kde sí? Poď sem!“ „Nahoře, eště žeru!“ „Kde sí? Poď sem!“ „Nahoře, eště žeru!“…

Mikoušek s Minnie se s tím letos taky nepárali a než vypukly prázdniny, i u nich v budce pískaly čtyři kousky. Akorát jsem měla dovolenou, takže spoustu času je kontrolovat a sebe stresovat a když jsem to nejmenší našla dvakrát po sobě nenakrmený, vyměkla jsem a zabavila ho. Vloni jsem totiž podobnýho mrňouse tahala hrobníkovi z lopaty. Malej (teda malá, jak je aktuálně již známo) se hysterickým pískotem co dvě hodiny hlásil o žrádlo, ani budíka jsem si nařizovat nemusela. Dneska se už musím dvakrát podívat, abych ho mezi ostatníma mastodontama rozeznala.

šedá čtyřčata

Čím jsou rodičové starší, tím je to víc v pohodě. Můra se Zuzanem sice měli při každý mý kontrole budky plnej zobák řečí, nekousli mě však ani jednou a dokonce mi dovolili mladý okroužkovat rovnou v budce. Minnie teda tak benevolentní není, ale aspoň už po mladejch hystericky nedupe a nechá se při kontrole i s Mikoušem odlifrovat do vedlejší voliéry. Malý žakouše jsem doposud po kroužkování nechávala na dokrmení, letos prvně jsem je vrátila zpět matce ještě na pár dní. Prošlo to v pohodě, všechny kroužky i končetiny zůstaly na svém místě.

Bella s Garfieldem jsou nadšení. Tři televizní programy na dvě kočky! Zato můj život se smrsknul na „ohřát vodu, rozmíchat kaši, nafutrovat ptáky, vyměnit podestýlku, umejt stříkačky, neusnout v mezipatře…“ Tak ale, je to radost.

Včera jsem kontrolovala hnízdo u mníšků, a napočítala jsem dalších pět kousků z druhé várky. Vskutku požehnané léto :-)



Zooblog