ZOO POD KOPCEM

www.lerl.info/parrots

Aktuálně

6.8.2017
Právě dokrmujeme:
3 mláďata žaků


Články

Zooblog

Výrostek Hugo

5. července 2012

Ahoj zoonávštěvníci!

Jmenuju se Hugo. Když jsem byl ještě mnohem míň zelený než jsem dneska, stala se mi taková nemilá věc a to ta, že jsem vypadl z hnízda. Našel mě jeden takový dvounožec jako jsem já, jenže mnohem větší a měl úplně holý křídla, a těma křídlama mě čapnul, i když jsem byl výrazně proti, a odnesl mě do takový veliký budky plný dalších dvounožců.

na zahradě

Nacpal mi do zobáku tu teplou věc, jako to dělala moje maminka, a to jsem byl docela rád, protože jsem měl už hlad, ale jinak se mi u toho dvounožce vůbec nelíbilo, moc jsem se bál a klepal jsem se jako ratlík. Nevím teda, co to je ten ratlík, ale jestli se furt bojí, jako jsem se bál já, tak je mi ho fakt líto. Potom mě dvounožec uložil do červenýho nákupního košíku, přikryl utěrkou a šli jsme spát. Ráno jsem zase dostal tu teplou věc a pak to houpalo a drncalo, ale já nic neviděl, protože jsem byl přikrytej tou utěrkou. Když to drncat přestalo, povídá dvounožec, že jsme v práci. No, mě to bylo všechno jedno, radši jsem spal, občas spolykal tu teplou věc a tak pořád dokola.

Že prej musím často baštit, tak mě dvounožec všude sebou tahá jako kočka koťata (co je kočka taky nevím), tak jsme jednou přišli na velikou zahradu, zas mě tam všichni kontrolovali (furt mě někdo chová a piští vysokým hlasem „Jéžiš ten je roztomileeej“ ) a jeden z těch ostatních dvounožců povídá: „Jmenuje se Hugo, že jo?“ A od tý doby se jmenuju.

Bydlím se svým dvounožcem už týden. Už se tak neklepu a celkem jsem ho vzal na milost, protože mi začalo rašit peří, hrozně to svědí a on tak šikovně drbe. Tak než mi to peří vyroste, budu dělat, že ho mám rád. Dneska mě vzal ven, že se prej budeme fotit a že mi ukáže rodiče a strejdy, co jsem s nima bydlel, než jsem vypadl z toho hnízda, ale nelíbilo se mi ani jedno. Pak jsem dostal piškotu, tak jsem ji rozdrtil na prach, aby viděl, že jsem velkej a silnej papoušek a že se mnou nebudou žádný žerty.

Protože ještě dobře neumím pravopis, poprosil jsem dvounožce, aby to za mě všecko napsal, ale píše úplně blbě, takže se u toho musím rozčilovat a snažím se ho kousnout, hlavně ten pařátek, co furt kmitá tam a zpátky a klofe do těch černejch kostiček. Strašně mě to rozčilování unavilo, tak ať si to teda dopíše, jak myslí, já zalomím hlavu do peří.

Pac a pusu

Váš Hugo

PS. Jo a prej jsem mníšek šedý, dvounožec mi to ukazoval v knížce.



12. července 2012

Ahoj zase!

Právě jsem se vrátil z dovolené. Dvounožec vezl několik dalších dvounožců a piáno do jiný budky daleko na jih (poznal jsem to, že bylo pořád tepleji a tepleji) a vzal mě s sebou. Na dovolený jsem řádně baštil, řádně procvičoval křídla a řádně zelenal a už jsem normálně skoro papoušek. Umím chroustat piškoty a takovou dobrou kukuřici a trochu taky malinký zrníčka, co jim dvounožec říká proso. Rád si s dvounožcem povídám, dvounožce to dost baví a ptá se, jestli mě do hnízda rodičům nepodstrčila kočka. To pořád nevím co je, tak to mě rozčílilo, že jsem teda přestal vrnět a příst a zařval jsem jako mníšek. To aby bylo jasno ohledně tý kočky.

Hugo

Jak se tak víc a víc zelenám, tak při tom strašně opadávám a dvounožec mi ty brka furt loupe, že prej to ho taky dost baví. A ubral mi jedno krmení přes den, a zejtra mi prej ubere další. Syčák. Doufám, že dovezl z tý dovolený hodně kukuřice.

Někdy mi dvounožec provádí strašný věci, jako že mě posadí venku do trávy nebo mi strčí do košíku nebezpečnou větev. I s listama! Prej na hraní...

Momentálně sedím na větvi a jsem z toho na větvi. Zase jeden dvounožcův výmysl, že mám trénovat posez a úchop. To jsou nějaký vypečený prázdniny teda.



21. července 2012

Lidi já lítám!

Vylezu si vždycky nahoru na ty černý kostičky, co už vím, že se jim říká klávesnice, a začnu strašlivě mávat křídlama a ono mě to zvedne úplně 5 cm vysoko! Dvounožec z toho dostane pokaždý záchvat smíchu a říká, abych si dal bacha, aby mě nechytla závrať. No, já myslím, že 5 cm je pěkná vejška, ne?

Protože jsem strašně akční a objevuju svět a na tom světě mě velmi zajímají ty černý kostičky, co do nich dvounožec klofe pařátkem, tak mu v tom klofání pomáhám. A když jsem klofnul potřetí tak šikovně, že mu všechna písmenka z monitoru zmizela, nazval mě dvounožec strašlivým jménem „delete“ nebo tak nějak (naštěstí nevím, co znamená, protože jinak bych se musel urazit) a řekl, ať si to teda napíšu sám. Taky řekl, že na dělání kravin prej máme my papoušci asi nějakej gen, protože loupat proso ještě neumím, zato loupat kostičky z klávesnice mi jde výborně.

Z toho vidíte, že už jsem úplně velkej papoušek. Dvounožec mě furt pošťuchuje, že abych se už rychle naučil louskat, že pak půjdu do světa. To nevím, jestli se mi chce, páč nevím, co mě v tom světě čeká, tak to s tím louskáním nepřeháním. Ale klofání se musí trénovat, tak zkouším sezobnout ty pěkný světýlka, co svítěj na klávesnici a na čtečce karet (to už umím slov, co? asi budu IT papoušek), a pak taky všechny ty barevný věci na monitoru, ty by taky mohly bejt dobrý.

první let


Zooblog