cviky
autor: KaTachyon alias Kateřina Lerlová
Nekopírujte, prosím, materiály z této stránky bez mého souhlasu.
cviky
autor: KaTachyon alias Kateřina Lerlová
Nekopírujte, prosím, materiály z této stránky bez mého souhlasu.
Stránek s různými cviky z dogdancing je mnoho, takže bych se zde raději zaměřila hlavně na cviky používané ve zkouškách dogdancing.
Pro každý nácvik je potřeba: odměny (pamlsky, hračka); klidné místo, kde se pes nebude moc rozptylovat.
| Chůze u nohy | Obíhání psovoda | Otočka | Póza - mrtvý pes | Podávání pacek |
| Chůze bokem | Couvání | Slalom | Póza - trpaslík |
Chůze u nohy, ať levé nebo pravé, je jednou ze základních prvků divize Heelwork to Music a dá se použít i v Musical Dressage při klusu, kruzích, chůzi bokem, serpentýnách, pivotě.
Nácvik: Psa jsem měla na vodítku, které jsem držela v opačné ruce, než u které nohy měl být. Vodítko by mělo být krátké tak akorát, aby bylo prověšené, pokud pes stojí ve správné pozici u nohy. Za vodítko nikdy netahám, ani s ním necukám. Když ho jsem učila chůzi u levé nohy, začínala jsem se psem postaveným před sebou, vodítko v pravé ruce, pamlsek v levé. Levou nohou jsem si nakročila dozadu a zároveň jsem podél nohy vedla pomocí palsku psa dozadu. Pak jsem dala levou nohu zase zpátky, psa jsem otočila (pamlskem) o 180° a jak si musel popojít dopředu, skončil mi rovnoběžně u levé nohy. Za to jsem ho pochválila a odměnila. |
 video (0,4 MB) |
Takhle jsem ho učila vlastně jen pozici u nohy. Postupem času jsem dělala krok dozadu menší, aby se musel víc dorovnávat sám. Pokud to bylo třeba, pomáhala jsem mu pamlskem vyjít oblouk. Dělal ho ale čím dál tím menší, víc dorovnával zadní nohy, přední půlkou se mi cpal k noze, jestli ze mě náhodou nevypadne nějaká odměna. Když mu na přiřazení k noze stačil jen pohyb hlavou, přidala jsem mu k cviku povel. Jakmile se správně přiřadil, řekla jsem povel a pochválila ho.
Další fáze byla taková, že se pořadí akcí cvik-povel prohodilo a na patřičný povel se mi uměl přiřadit k noze a zůstat tam stát.
Z pozice u nohy se dá vycházet několika způsoby a na všechny používám stejný povel jako na přiřazení k noze. Člověk může jít dopředu, dozadu, do strany "od psa", do strany "do psa", může dělat obraty tak, že pes buď jde dopředu, nebo couvá... Prostě všechny možné pohyby. A u všech jsem měla základní postup stejný.
Když jsem učila chůzi dopředu, vodítko a pamlsek jsem měla v pravé ruce, v levé jsem přidržovala vodítko u nohy. Stejně se mi ale stávalo, že mě pes předbíhal, aby viděl na hračku. V takovém případě jsem se zastavila a navedla ho zpátky na pozici u nohy. Dělala jsem to tak dlouho, až ho předbíhání omrzelo, a když se mi podařilo ujít ze začátku třeba dva kroky, aniž by udělal chybu, odměnila jsem ho. Postupně jsem délku chůze prodlužovala. V HTM 1 je povinných 12 kroků, takže alespoň patnáct by měl pes zvládat.
U všech ostatních pohybů, pokud pes opustil správnou pozici, jsem se zastavila a dala mu čas, aby se srovnal. Časem vypadával míň a míň, až nakonec chodil podle mých představ.
Pivota u nohy. Má čtyři způsoby provádění - pes
nechává na místě přední nohy, psovod jde "od" něj - pes se zadními řadí k
psovodovi; pes má na místě přední nohy, psovod jde "do" něj - pes zadními
uhybá psovodovi; pes má na místě zadní nohy, psovod jde "do" něj a pes má
na místě zadní nohy, psovod jde "od" něj.
Já mám nejradši ten první typ, myslím, že k mému způsobu učení chůze u nohy
se do nej uvádí nejlépe. Ale každému vyhovuje něco jiného.
Obíhání psovoda se ve Freestyle, kde to je povinný cvik, rozlišuje na dva
typy - blízké (vzdálenost do 1,5 metru od psovoda) a vzdálené (dále nž 1,5
metru). Na první úrovni ale stačí jen to blízké.
Pes může obíhat psovoda na dvě strany, pro každou používám jiný, snadno odlišitelný
povel.
 video (0,3 MB) |
Nácvik: V ruce jsem měla míček/pamlsek
a lákala jím psa okolo svých nohou dokola, aby mě obíhal a pokud to
dělal, odměňovala jsem ho za to. Pes si na pohyb rychle zvykl, takže
dál jsem postupovala tak, že míček jsem zvedla výš mimo jeho úroveň,
neohýbala jsem se, ale stále jím prováděla kruhový pohyb okolo těla
a odměňovala psa, pokud mě obíhal. Ze začátku mi bohatě stačilo i jedno
oběhnutí. Když už mu to nedělalo problémy, odložila jsem míček a vodila
ho jen rukou. Když zvládal i to, přidala jsem povel a učila ho reagovat
pouze na slovní povel, nepomáhala jsem mu tělem. |
Se cvikem jsem spokojená, když na slovní povel dokáže rozlišit, na kterou stranu mě má obíhat a nepřestane, dokud mu neřeknu. Tady si musím dát pozor na to, abych neprocvičovala jednu stranu více než druhou, protože pak má sklony dělat tu více nacvičenou. Abych ho udržela v pohybu, házela jsem mu míček, když stále obíhal; pokud se zastavil, naznačila jsem mu tělem, že má pokračovat, a jakmile se správně pohnul, odměnila jsem ho.
Otočka je povinným cvikem v HTM a ve Freestyle a je velmi podobná obíhání
jak nácvikem, tak i potřebou mít na každou stranu jiný povel. Je docela vhodné
pamatovat si který povel je na kterou stranu, zvláště když mají psi ve zvyku
si to pamatovat lépe než člověk.
Některým lidem vyhovuje mít povely, které se stranami vůbec nesouvisí a pamatují
se je podle toho, zda se pes točí po nebo proti hodinovým ručičkám. A někdo
zase používá stranové povely podle toho, jestli se pes točí doleva nebo doprava.
| Nácvik: Stejně jako u obíhání je nejlepší
psa vodit na hračku nebo na pamlsek. Psa jsem lákala na pamlsek a vedla
ho do kruhu okolo jeho vlastní osy. Občas se mi stalo, že udělal jen půlkruh
a pak se na mě otočil zpátky, takže jsem zjistila, že je nejlepší dělat
ten kruh co největší, aby šel pořád dopředu a méně se točil na místě.
K tomu jsem se dostala až postupně, když jsem pohyb pamlskem zrychlovala a on se už dokázat točit skoro sám v okamžiku, kdy viděl, že s pamlskem ho točím od sebe. Ruku jsem zdvihala mimo jeho dosah do výšky a kruh rukou se omezil jen na trhnutí zápěstím. Někdy v téhle fázi jsem už ke cviku přidala povel. |
 video (0,7 MB) |
Abych prověřila, nakolik cvik zvládá, dělala jsem s ním otočky na obě strany jen na slovní povel, bez jakékoli pomoci gestem a různě jsem střídala, kolikrát se má točit na jednu stranu. Musela jsem si dávat pozor, abych říkala povely v okamžiku, kdy dokončoval předchozí otočku, aby bylo navázání na další plynulé. Nestává se mi, že by dělal otočky stále dokola (i když to možné je a na zkoušky i výhodné), ale pro lepší orientaci mu před změnou směru stejně řeknu stop a pak teprve ho pošlu do jiné otočky.
U slalomu je důležité pamatovat si jednu věc - vykročit opačnou nohou, než kde do slalomu vbíhá pes. Také je u velkých psů většinou vhodně zdvyhat nohy a u malých psů dělat malé kroky.
 video (0,6 MB) |
Nácvik: Nejvíc se mi líbí metoda, kdy
má psovod k každé ruce pamlsek. Nakročím si pravou nohou (pes tedy vbíhá
zleva), nalákám ho na pamlsek, aby pode mnou proběhl a odměním ho. Jakmile
pamlsek slupne, nakročím si hned druhou nohou, nalákám ho a odměním
a do druhé ruky si zase doplním pamlsek. A zase krok nohou a odměna
a tak pořád dokola. Za chvíli se naučí probíhat od pamlsku k pamlsku |
Jako povel tělem stačí většinou jen krok nohou, ruce nepoužívám.
Varianty: Stejný povel jako na slalom dopředu používám i pro slalom na místě a slalom, kdy já couvám ale pes ne. Ani jsem ho to nemusela nijak zvlášť učit, stačilo říci povel a ze zažátku mu trochu naznačit rukou s pamlskem, kudy má jít.
Podávání pacek, nebo jak já říkám pacání, je jeden z nejzajímavějších cviků.
Nejen proto, že ho pes může předvádět synchronně se psovodem, ale také to
je cvik, kde každý pes může předvést svou originalitu, protože jsem snad neviděla
dva psy, kteří by dávali pac stejně.
Na každou packu používám jiný povel.
Nácvik: Pacání jsem učila tak, že jsem si před psem schovala do ruky pamlsek a pobízela ho, ať ho zkusí získat. Počkala jsem, až z okusování a oňufávání přešel na hrabání packou, hned jsem ho pochválila a odměnila. A znovu jsem do ruky schovala pamlsek a ruku mu nabídla. Po několika pokusech zjistil, že mu k získání pamlsku stačí dát ránu packou, a často už ani nečekal, až si pamlsek do ruky schovám. Takže jsem mu nabízela ruku bez pamlsku, který jsem držela v druhé ruce mimo jeho dosah. Když se naučil pacat bez pamlsku, přidala jsem mu ke cviku povel a začala jsem učit druhou packu. Podávání pacek jsem už od začátku učila ve stoje, teprve, až když znal povely pro packy, jsem ho posadila a dala mu povel pro jednu packu. Když nezareagoval, vzala jsem si do ruky opět pamlsek a cvik mu tak zjednudušila. |
 video (0,6 MB) |
Podávání pacek jsem už od začátku učila ve stoje, teprve, až když znal povely pro packy, jsem ho posadila a dala mu povel pro jednu packu. Když nezareagoval, vzala jsem si do ruky opět pamlsek a cvik mu tak zjednudušila.
Dál jsem ho, už s povelem, učila zvedat packy, i když mu nedám ruku dost blízko, aby po ní mohl hrábnout. Protože nabídnutí ruky byl povel tělem, tudíž pro mého psa mnohem silnější impuls než slovní povel, stále jsem mu podle toho, kterou ruku jsem měla před tělem, napovídala, kterou packu má zvednout. Snažila jsem se ho chválit a odměňovat v okamžiku, kdy měl packu zvednutou co nejvýše, a také jsem se ho snažila povzbuzovat, aby udržel packu ve vzduchu delší dobu.
Po psovi chci, aby pouze podle slovního povelu dokázal rozlišit, na kterou packu se ho ptám a také aby dokázal na povel vydržel s jednou packou ve vzduchu, dokud mu neřeknu jiný povel. Pokud chci, aby mi podal jednu packu dvakrát za sebou, řeknu povel pro packu, povel pro stání (pokud sedí, tak pro sezení) a povel pro packu.
Couvání není příliš těžký cvik ani není těžko nacvičitelný, zato se u něj
časem vždycky vynoří nějaké problémy. Pes couvá do zatáčky... Pes couvá do
strany... Pes necouvá sám víc jak tři kroky a pak se zastaví... Pokud má někdo
problémy se základními cviky, můžete se vsadit, že v tom hraje roli couvání.
Používám jiný povel pro couvání ode mě a jiný na couvání ke mně, pokud pes
má couvat u nohy, dávám povel k noze.
 video (0,3 MB) - couvání před psovodem video (0,5 MB) - couvání za psovodem a vedle jeho nohy |
Nácvik: Začínala jsem v kuchyni v uličce mezi stolem a linkou. Učila jsem nejdřív psa, aby couval samostatně ode mě. Vzala jsem si do jedné ruky odměnu a držela jí vysoko u těla, aby to psa nutilo mít zvyženou hlavu. Když stál rovně přede mnou (a hodně blízko), udělala jsem proti němu krok. Aby stále viděl na odměnu, musel couvnout, za to jsem ho pochválila a odměnila. Je vhodné pochválit psa uprostřed kroku dozadu (ti, kteří znají clicker, vědí, o čem mluvím), aby pes pochopil, že je odměňovám za krok dozadu, ne za krok a zastavení. Protože když dokázal udělat krok dozadu plynule poté, co jsem na něj vykročila, zastavila jsem se a čekala, co udělá dál. Byl už zvyklý, že když proti němu vyjdu, couvne a dostane odměnu. Pokud po nějaké chvíli nezkusí couvnout sám bez pobídky, naznačila jsem krok dopředu a jakmile začal couvat, pochválila jsem ho a odměnila. Taky jsem si pomáha (a dělám to pořád) tím, že odměnu zázím až za něj a o to větší má tendenci jít dozadu, ví, že u mě se ničeho dobrého nedočká. To ho motivuje k tomu, aby couval dál a dál. |
Jak nejdřív to šlo jsem učila couvání i ve volném prostoru, aby se naučil couvat rovně sám. Postupovala jsem stejně jako v uličce - vykročila proti němu a jak začal couvat, hodila jsem za něj odměnu. Jakmile se po jednom kroku zastavil, měl smůlu, žádnou odměnu nedostal, musel udělat alespoň ještě jeden krok. Zato jakmile ten krok začal dělat, hodila jsem mu odměnu. Čekání na alepsoň jeden další krok dělám pokaždé, když se mi zdá, že couval méně, než umí. Oměňovat se snažím psa pokaždé v pohybu, nikdy, když stojí. Jinak bych ho naučila stát, ne couvat.
Povel jsem přidala, když ve volném prostoru dokázal couvat alespoň čtyři kroky.
Odměnu také nedostane, pokud začne couvat šikmo nebo do zatáčky. Vycházela jsem při učení vždycky z toho, že musel stát rovně přede mnou a rovně také couvat. Určila jsem si v dálce nějaký bod, podle kterého jsem kontrolovala, jak moc se vychýlil ze směru, pokud jsem cvičila na písku, někdy jsem si do země vyryla čáru. Pokud se moc vychýlil, zavolala jsem si ho zpátky před sebe a dala opět povel pro couvání. Jakmile minul bod, kde předtím začal jít šikmo, odměnila jsem ho. Pokud při druhém pokusu znejistěl nebo dokonce začal zatáčet dřív, zavolala jsem ho zpátky a tentokrát jsem odměnila jen za pár kroků, které ale byly správné. Pak jsem chtěla ještě o krok více a ještě o krok... Je lepší při výcviku vždycky postupovat po malých, ale správných krůčcích.
Optimálně by pes měl couvat dokud mu neřeknu jinak. Musím si dávat pozor, abych neopakovala moc často povely, jinak by začal mít pocit, že na jeden povel může couvat míň.
Chůze do strany je povinný prvek v Musical Dressage.
Moje meoda učení má bohužel jednu nevýhodu - pes má povel stejný na obě strany
a jde do boku jen tehdy, pokud to dělá i psovod. Myslím, že by to šlo i přeučit,
ale zatím jsem to nepotřebovala.
Nácvik: Je velmi podobný jako chůze u nohy. Zatímco tam jsem učila psa stát v pozici u nohy, tady jsem ho učila pozici přede mnou. Vzala jsem si do ruky míček a psa si srovnala rovně před sebe tak, že jsem couvala a pobízela ho, aby mě (míček) následoval. Když šel proti mně rovně, zastavila jsem se, on taky a já ho pochválila a odměnila. Ze začátku, abych podpořila jeho snahu dívat se přímo před sebe, jsem po pochvale rozkročila nohy a hodila mu míček zkrz. Way brzy pochopil, že míček dostane, pokud mi proběhne pod nohama a začal mě kousat do rozkroku, abych tedy uhnula, že chce míček. Takže od tohohle jsem rychle upustila a míček mu dávala z ruky. |
 video (0,2 MB) |
Takže pes uměl přijít a stoupnout si rovně přede mě. Začala jsem mu situaci stěžovat tím, že jsem už před ním necouvala a nechala ho, ať se rovná sám. Také jsem si stoupala zády k němu, takže mě musel celou obejít, a pak se přede mnou narovnat. Když tohle dokázal, přidala jsem mu k pozici přede mnou povel.
Dál jsem ho učila udržovat pozici, i když jdu do strany. Nejdříve mi stačil krok dva a pochválila jsem ho a odměnila, také jsem se mu přizpůsobovala rychlostí. Tělem jsem mu pomáhala tak, že jsem před sebou měla ruku (jako pozůstatek po tom, že jsem v ní dříve držela míček) a také jsem držela rovná ramena boky a kolena, nevytáčela jsem je, abych ho zbytečně nemátla. Míček jsem v pozdějších fázích sice nosila u sebe, ale vybízela ho k tomu, aby se nedíval na něj, ale mně do tváře a když to udělal, odměnila jsem ho. Nebo jsem míček hodila psovi za záda a chtěla, aby udělal pár kroků do strany, díval se na mě, a pak teprve si pro něj mohl doběhnout.
Takhle jsem naučila psa chodit do strany, kam jdu i já nebo se s ním točit. Mimo jiné povel pro pozici přede mnou používám i na další věci - pokud couvá do začátky, když ho chci narovnat z otoček...
Dvě různé pózy jsou povinné cviky ve Freestyle, ve kterých pes musí bez hnutí setrvat minimálně čtyři doby. Na první úrovni to může být i leh, sed a stoj. Jinak se dá za pózu považovat malý nebo velký trpaslík, poklona nebo třeba "mrtvý pes", kdy pes leží na boku.
 Samostatné video bohužel nemám, ale mrtvý Way je dobře vidět na mé sestavě z Blanska (3,3 MB). |
Nácvik: V jedné ruce jsem měla pamlsek, dala psovi lehni a dřepla si vedle něj. Psa jsem lákala na pamlsek, se kterým jsem pohybovala obloukem u jeho těla za jeho hlavu. Snažila jsem se dělat ten oblouk co největší, aby musel hlavu otočit do strany a čím víc by se snažil získat pamlsek, tím víc by se musel točit do strany a dozadu, takže nejdřív svalil zadek a nakonec se položil i na plece a já ho pochválila a odměnila. Takhle jsem ho pamlskem vedla několikrát, až jsem začala prodlužovat interval mezi položením se na bok a odměněním. Když se dokázal položit pod vedením pouhou rukou, pamlsek jem měla mimo, začala jsem ke cviku dávat povel. |
Nestrkala jsem do něj, ani jsem ho netlačila k zemi, Way nemá manipulaci rád a kdybych na něj šahala, vzepřel by se mi. Tím, že jsem ho do strávné polohy vedla pamlskem, se naučil ležet na boku dobrovolně.
Pro lepší efekt jsem Waye učila, aby měl na zemi položenou i hlavu. Hned od začátku jsem mu pamlsek dávala u země, aby neměl tendenci se pro něj zvedat. Když zvládal položit hlavu, dávala jsem mu uvolňovací povel a teprve potom ho odměnila, nikdy jsem ho ale nepropustila dříve, než si položil hlavu na zem. Pokud ji nadzdvihl, ze začátku jsem mu zopakovala povel a dala mu ruku nízko k zemi, abych mu oživila, co po něm vlastně chci, později jsem nic neříkala a čekala, až si svojí chybu uvědomil sám. Brzy pochopil, že propuštěn bude pouze tehdy, když bude ležet celým tělem nehnutě na zemi.
Jako další obtížnostní level jsem zavedla svůj pohyb, zatímco pes měl vydržet na boku. Nejdřív pro něj bylo dost těžké, jen když jsem se zvedla z dřepu a chtěl se zdvedat taky, takže jsem, tentokrát jenom v předklonu, ho znovu položila na bok a narovnala se. Hned jsem ho pochválila, propustila a odměnila. Bylo důležité, aby se nikdy nezvedl dříve, než jsem mu dala povel. Různě jsem ztěžovala situaci tím, že jsem ho obcházela, překračovala a odměňovala pokaždé na jiném místě. Pokaždé, když to vydržel, následovala velká pochvala a odměna.
Trpaslík říkám póze, kdy pes sedí na zadních a přední packy má zdvižené.
Nácvik: Postup k učení trpaslíka je jednoduchý, ale většině psů trvá velmi dlouho, než se naučí držel balanc a nepadat zpátky do sedu. Vzala jsem si do ruky pamlsek a držela ho psovi nad (a trochu za) hlavou tak vysoko, aby na něj ze sedu nedosáhl, ale aby si nemusel stoupat na zadní nebo pro něj vyskakovat. Stačilo mi, jen když si trochu nadlehčil přední nohy a dala jsem mu pamlsek. Ze začátku mu balancování dělalo hrozné potíže, změnil trochu těžiště a hned spadl zpátky, ale snažila jsem se ho odměnit ještě ve vzduchu než začal padat, takže postupně dokázal v trpaslíkovi vydržet déle, i když pořád trochu vrávoral. Někdy tehdy jsem mu přidala povel. |
 video (0,3 MB) |
Horší to bylo s odstraněním povelů tělem. Není moc estetické, když se natahuji nad psa (jak je vidět na videu), takže jsem ho nejdříve učila, aby následoval jen ruku bez odměny, kterou jsem měla položenou opodál, a později jsem nechávala ruku u těla a dělala třeba pár kroků dozadu nebo do strany, obcházela jsem psa... Pamlsek nebo míček jsem mu za odměnu dost často házela, aby chtěl spíš zůstat ve vzduchu, protože na zemi nic nedostane. Také jsem ho učila, aby se zvedl do trpaslíka, i když já sedím na zemi, nebo jsem od něj daleko.
P.S. Tenhle tpaslík je malý, pak mám ještě velkého, kdy pes stojí na zadních.